Nenazvana

Ahoj pánové,
          22. ledna začíná v Hlinsku již III. ročník Východočeského poháru.
Do nového ročníku jsme upravili stavební pravidla. Snahou bylo umožnit start závodníkům z okolí bez náročných úprav jejich autíček, s kterými jezdí v jiných seriálech. Kategorie jsme rozšířili o samostatnou skupinu GT, která se nám prolínala do LM a CV.
          Vloni nám do seriálu přibyla dráha v Hlinsku. Tím se nám „magneťákům z plastu“ změnil poměr dřevo - plast na 6:4. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že kdo se naučil jezdit na plastu bez magnetů, tak zvládne i dřevo (to je pozvánka pro ty, kteří to ještě nezkusili).
          Co se nám zatím nedaří, je start „skalních dřeváků“ na plastu v České Třebové. Mají svoje výmluvy o neznalosti dráhy, úpravy autíček atd. Přitom jsou autíčka z výroby opatřena magnety.
          Co bychom měli říkat my? Máme šanci jednou za měsíc, 2 hodiny před závodem, otestovat autíčka, seznámit se se záludnostmi tratě a jdeme závodit. Je jasné, že tu je velká výhoda domácího prostředí, ale tu máme všichni. Proto rád jezdím Východočeský pohár, kde se musíme popasovat s oběma typy drah.
          Myslím, že tvoříme príma kolektiv nadšenců SRC, kteří se rádi svezou. Máme už i pěkné tradice. K Šanikově guláši, Vaškovým rozkvetlým párkům a domácím buchtám loni přibyl dort „paní Edové“. Už jsme si na něm pochutnávali dvakrát.
                                                                                                                                                                                 Ivan

Závěr zezóny - Michael "Válec" Válka (vloženo 14. 12. 2010)
Nazdar hoši,nedá mi to se nepochlubit, jak jsme bezva "pojezdili" u nás v Český Třebový. Možná sem tam někdo vnímáte, že v našem klubu jedem už nějaký ten pátek jakousi naší interní ligu. Tak jako v minulých ročnících i tentokrát proběhlo vyhlášení výsledků celoročního zápolení ve všech osmi námi vzniknuvších kategoriích. Abychom jen netlachali a naryhlo nerozebrali vybojované vavříny zrodil se nápad spojit klasickou "výročku" s ježděním trochu v jinačím gardu, než jsme zvyklí. Jel se první vytrvalostní závod na 24 minut rozdělený do tří osmiminutových úseků. Měření času elektronicky, klasicky 4x2 minuty na každé drážce, to celé po určitých společenských pauzách a aktivitách (panáček, cigárko, gulášek atd.) ještě dvakrát zopakovat. A v tom byla podstata celého setkání. Zkusit něco jiného, nového. Žádná velká pravidla a ďelení do kategorií. Od toho je po celý rok spoustu jiných závodů a seriálů. Kdo chtěl moc závodit tak pil méně,kdo to pojal volněji tak spíše tankoval v boxech. Jelikož se v průběhu dvouminutových intervalů nenasazovalo, tak vlastně nikdo nikomu na trati nepřekážel, nemuseli se řešit nasazovači, prvoúčastníci si mohli v klídku jet svoje tempíčko a střelci si to klasicky rozdávali. No prostě pohoda. I když to byla jen 24-minutovka nám to zabralo i s krátkou kvalifikací a s již už zmíněnými procedůrami cca 8 hodin zábavy. Ohlasy byly zatím kladné, tak je možné že v příštím roce vznikne nějaká nová serie otevřená širší veřejnosti, sponzorům, známým atd. Věřte že v očích těch co s námi "pojezdili" poprvé byl opravdu vidět zájem a nadšení, tak uvidíme.